dnes je 22.1.2025

Input:

Výchozí analýza podnětného prostředí

18.1.2025, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.3.1
Výchozí analýza podnětného prostředí

Mgr. Lenka Polášková

V počátku školního roku je užitečné, jakou součást hodnocení třídy a reflexe pedagogických pracovníků vyhodnotit: komplexně připravenost prostředí pro výchovně-vzdělávací činnost, reflektovat oblast komunikace – směrem od pedagogů k dětem a zamyslet se nad vzdělávacími strategiemi.

Formulář k analýze

Jako pomůcku lze využít formulář analýzy podnětnosti prostředí. Je určen pro tandem třídních učitelek, které by společně měly jednotlivé části vyhodnotit, reflektovat a zohlednit v dalším plánování. Rovinu strategického a uceleného plánování pedagogického procesu a podnětnosti prostředí lze považovat za základní pilíře. V posledních letech zaznamenáváme snahy o zlepšování konceptu pedagogického plánování. Své místo nachází motivace založená na činnostním a prožitkovém učení, lépe strukturované řízené rozhovory s dětmi nebo snaha o podporu tandemové spolupráce u dětí. Významnou roli zde hraje téma rozvoje profesních kompetencí pedagogických pracovníků.

Hlavní principy, na kterých stavět plánování výchovně-vzdělávací činnosti v MŠ (Polášková, 2022):

  • Akceptace přirozených vývojových specifik dětí.

  • Propojení plánovaných témat/podtémat/celků s reálnou aplikací metod a forem práce pedagogů.

  • Možnost vzdělávání dítěte s přihlédnutím k jeho individuálním potřebám.

  • Zohlednění smyslových preferencí dětí.

  • Prolínání metod a forem pedagogické práce a strategie výchovy a vzdělávání.

  • Pestrost vzdělávací nabídky.

Hlavní principy budování kompetencí dětí:

  • Vytváření vědomostí, dovedností a návyků, které jsou primárně uplatnitelné v běžném životě.

  • Budování důvěry a samostatnosti v rozhodovacích procesech dítěte.

  • Budování důvěry dítěte v partnerství, znalosti a důvěru vůči pedagogovi.

Analýza podnětného prostředí a komunikace

ČÁST A) - PODNĚTNOST PROSTŘEDÍ

           ANO SPÍŠE ANO NE SPÍŠE NE PROSTOR KE ZLEPŠENÍ
Prostředí je připraveno tak, aby podněcovalo děti k experimentu a badatelské aktivitě                                                       
Uspořádání Třídy zohledňuje věk dětí.                                                       
Materiálu je dostatek.                                                       
Děti mají k materiálu přístup.                                                       
Dětí vědí, kde najít pomůcky a materiál.                                                       
Děti vědí, kde uložit či uschovat nedokončenou práci.                                                       
Dětí vědí, kde vystavit dokončenou práci.                                                       
Učitelky věnují pozornost, vystavení výstupů v úrovni dětských očí.                                                       
Ve třídě jsou nastavena pravidla.                                                       
Pravidla jsou viditelná a dětem srozumitelná.                                                       
Formulace pravidel je pozitivní.                                                       
Učitelky věnují pozornost motivaci a získání pocitu úspěchu každého dítěte.                                                       
Učitelky používají didaktické pomůcky, které stimulují smyslové preference (zrak, sluch, hmat).                                                       
Pracovní listy jsou využívány jako doplňující prostředek. Nejsou preferovány jako hlavní prostředek.                                                       

ČÁST B) - VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

           ANO SPÍŠE ANO NE SPÍŠE NE PROSTOR KE ZLEPŠENÍ
Děti mají možnost výběru aktivity nebo činnosti.                                                       
Děti vědí, na čem a jak pracovat – znají postup.                                                       
Děti mají možnost volby zpracování úkolu.                                                       
Nabízení činnosti podporují práci v tandemu, menší skupince nebo individuálně.                                                       
Činnosti zohledňují využitelnost v praktickém životě.                                                       
Učitelka podporuje dítě v samostatném řešení úkolu nebo splnění cíle – nepředkládá řešení.                                                       
Učitelka užívá různého spektra vzdělávacích strategií.                                                       
Učitelka pokládá dětem otevřené otázky.                                                       
Děti jsou vedeny k nezávislosti a samostatnosti.                                                       
Děti jsou oceňovány za snahu, nikoliv pouze za výsledek.                                                       
Dítě je oceňováno za snahu navrhnout řešení, postup.                                                       
Děti jsou motivovány ke kooperaci při hledání řešení.                                                       

ČÁST C) - KOMUNIKACE VE TŘÍDĚ

           ANO SPÍŠE ANO NE SPÍŠE NE PROSTOR KE ZLEPŠENÍ
Dítě je učitelkou přijímáno i se svými "nedostatky".                                                       
Dítě je povzbuzováno, oceňováno.                                                       
Učitelka děti nenálepkuje.                                                       
Učitelka nemá vůči dětem předsudky.                                                       
Děti jsou povzbuzovány hovořit o svých pocitech emocích (adekvátně věku).                                                       
Dítě má příležitost opravit chybu. Chyba není učitelkou vnímána negativně.                                                       
Učitelky oceňují děti popisným jazykem.                                                       
Učitelka poskytuje zpětnou vazbu rodiči dítěte popisným jazykem.                                                       
Děti jsou povzbuzovány ke kladení otázek.                                                       
Děti mají dostatek prostoru pro vyjádření.                                                       

Poznámka: Žádoucí jsou odpovědi "ano".

A nezapomeňte si pokládat tyto otázky a nalézat sami v sobě také odpovědi (Grey, 2016):

  • Proč preferujeme touhu kontrolovat vzdělávání dětí?

  • Proč preferujeme frontální přístup a jaké lze volit alternativy?

  • Jaká je role pedagoga při vzdělávání dětí?

  • Za jakých podmínek se děti nejvíce naučí?

  • Jaký má význam věta dítěte: "Nudím se."

  • Jaký smysl má z hlediska evoluce zvídavost dítěte?

  • Proč liberální přístup škol obvykle selhává?

  • Jaký smysl má svoboda při učení a proč je dobré o ni usilovat?

Nahrávám...
Nahrávám...