Co přinese reforma financování regionálního školství

3.12

Co přinese reforma financování regionálního školství

Ing. Jana Trantinová

 NahoruShrnutí

Shrnutí v bodech, co reforma financování znamená:

• Reforma přinese zásadní změnu v nakládání s prostředky z rozpočtové kapitoly 333 – MŠMT určené pro oblast regionálního školství, změní léty zažitý způsob rozhodování vedoucích pracovníků regionálního školství o zabezpečení výuky a organizaci práce na školách, hospodaření s prostředky na zabezpečení platů zaměstnanců v průběhu roku. Měla by vymizet hojně kritizovaná praxe "honby za žákem, který pro školu přinese peníze na výplaty pedagogických i nepedagogických pracovníků".

• Reforma se dotýká zejména prostředků přidělovaných na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, související zákonné odvody a tzv. ONIV, tj. především prostředky na zajištění školních učebnic a pomůcek, další vzdělávání pedagogických pracovníků a další výdaje z pracovněprávních vztahů. Přinese změnu způsobu rozdělování a přidělování prostředků pro financování škol a školských zařízení zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí (v této fázi se netýká financování tzv. soukromých škol).

• Nastoupí jednotný způsob přidělování prostředků státního rozpočtu podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro celou Českou republiku (bude odstraněno 14 "soustav krajských normativů", které zaručovaly rovnost při přidělování prostředků srovnatelným školám a školským zařízením v rámci jednotlivých krajů, avšak v mezikrajovém srovnání byly vykazovány velké rozdíly). Dalo by se hovořit o posílení centralizace ve financování regionálního školství. Konkrétní podoba je již uzákoněna zákonem č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Účinnost změnových ustanovení k reformě financování byla posunuta na 1. ledna 2020.

• Prostředky nebudou školám nadále přidělovány podle počtu dětí, žáků nebo studentů. MŠMT nastavilo parametry výuky – počty hodin výuky, které budou financovány při daném naplnění tříd dětmi nebo žáky. Pokud škola splňuje tyto parametry, přidělí MŠMT prostředky pro pedagogické pracovníky podle reálné potřeby školy tak, jak bude vykázáno ve výkazech (pro základní a střední školy jsou počty hodin schváleny nařízením vlády, pro mateřské školy a školní družiny pak příslušnými vyhláškami – viz část PHmax).

• Nastane předvídatelnost objemu rozpočtovaných prostředků pro jednotlivé školy a školská zařízení (rozpočty pro zajištění tarifních platů a příplatků budou jednoznačně nastaveny z MŠMT a variabilní bude pouze výše nenárokové složky pedagogických pracovníků, která bude odvislá od objemu rozpočtovaných prostředků v kapitole státního rozpočtu pro příslušný rok). Ředitelům tak odpadne problém s řešením případného negativního dopadu "starší věkové struktury" pedagogického sboru na disponibilní objem prostředků, na nenárokové složky platu nebo dokonce na nárokové složky platu. Rovněž vymizí problém se zajištěním finančních zdrojů při mírném pohybu počtu dětí nebo žáků ve škole, rozpočet školy zůstane beze změny (dosavadní systém reagoval finančním snížením nebo snížením objemu prostředků již při změně o jedno dítě nebo žáka).

• Ředitelům se jednoznačně zvýší odpovědnost za správné vyplnění podkladů pro zajištění financí, jedná se zejména o tzv. výkonové výkazy (S 1-01 Výkaz o mateřské škole; Z 2-01 Výkaz o školní družině – školním klubu; M 3 Výkaz o základní škole; S 4c-01 Výkaz o přípravné třídě základní školy a o přípravném stupni základní školy speciální; M 8 Výkaz o střední škole; M 10 Výkaz o vyšší odborné škole; S 24-01 Výkaz o základní umělecké škole) a dále o čtvrtletní výkazy o práci (P 1-04 Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství; P1c-01 Výkaz o evidenčním počtu zaměstnanců v regionálním školství). S určitou nadsázkou lze říci, že výkazy budou pro ředitele poukazem na peníze ze státního rozpočtu.

• Dojde ke změně rolí dosavadních aktérů financování regionálního školství. Změní se kompetence a povinnosti samotného poskytovatele prostředků, tedy MŠMT, ale i krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

• Na druhou stranu zůstane v řadě okruhů financování zachován dosavadní prověřený systém. Jedná se například o financování tzv. podpůrných opatření v běžných mateřských, základních a středních školách, financování školních jídelen, dětských domovů, domovů mládeže a domů dětí a mládeže, pedagogicko-psychologických poraden, speciálních pedagogických center a podobně. Tyto prostředky budou "přirozpočtovány" k objemu prostředků stanovených MŠMT. Pro ředitele škol je velmi důležitý fakt, že konečné rozdělení prostředků mezi jednotlivými segmenty školy nebo mezi pedagogickými a nepedagogickými pracovníky v rámci organizace bude již v kompetenci ředitele (ovšem pochopitelně při zachování platné legislativy).

• Dojde ke snížení objemu prostředků přidělovaných formou dotačních a rozvojových programů z centra a rozhodující objemy budou školám a školským zařízením rozdělovány formou základního rozpočtu. Toto přinese zjednodušení práce pro ekonomy příspěvkových organizací a větší přehlednost v čerpání prostředků v průběhu roku.

 NahoruZpůsob provedení reformy

Reformu organizačně zajišťuje a způsob jejího provedení řídí centrálně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Před zahájením reformy je potřeba zajistit celou řadu legislativních změn v oblasti zákonů, vyhlášek a směrnic. Vedoucí pracovníci škol a školských zařízení by se měli důkladně seznámit s novou legislativou a nový školní rok 2019/2020 by měl být již nastaven podle nových předpisů. Jedná se zejména o:

• rozsáhlou změnu v oblasti platné legislativy v oblasti školství, a to jak změnu "nosného" školského zákona, tak i všech prováděcích předpisů pro mateřské, základní, střední a základní umělecké školy, zájmové vzdělávání,

• oblast tzv. společného vzdělávání, tedy o vyhlášku č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů,

• nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů,

• nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí (tzv. PHmax),

• vyhlášku č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, a směrnici MŠMT č. j. MSMT-24005/2016 ze dne 22. listopadu 2016, o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností,

• mnoho dalších předpisů.

Byla provedena rozsáhlá změna tzv. školského výkaznictví. Po dobu několika let jsou postupně prováděny změny ve výkazech, které jednotlivé subjekty předávají elektronickou formou. Důvodem je, aby MŠMT získalo co nejpodrobnější informace rozhodné k přidělování prostředků jednotlivým organizacím, ale hlavně pro vypracování "celorepublikové bilance" ke stanovení objemů prostředků na nárokové a nenárokové složky platů pro pedagogické a nepedagogické pracovníky škol, na vytvoření rezerv pro krajské úřady.

Dále je potřeba zajistit širokou informovanost školské veřejnosti. Za tím účelem MŠMT již druhým rokem pořádá řadu seminářů pro vedoucí pracovníky škol, kde jsou postupně seznamováni s postupem prací MŠMT na reformě, jednotlivými parametry reformy, zamýšlenými způsoby přidělování prostředků, počty hodin výuky pro žáky, které budou hrazeny ze státního rozpočtu v jednotlivých druzích škol v závislosti na jejich naplnění žáky.

Je potřeba také zajistit informovanost zřizovatelů příspěvkových organizací a školských právnických osob zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji. Toto nabývá na důležitosti zejména v případech, kdy zřizovatel uděluje tzv. výjimku z nejnižšího počtu žáků…